*Holky nevědí,co chtějí.A nedají pokoj dokud to nedostanou.
Tak tenhle citát když řeknu nějakému klukovi,všichni souhlasí.A ani já k němu nemám slov.Chyba je jen to,že vždycky nevidíme,že to co chceme je špatné a to co máme je naopak dobré.A když ukončime to dobré a nějakým způsobem se vrhnem do toho špatnýho,pak už většinou není cesty zpátky k tomu dobrému.K tomu,co jsme měli předtím.Kdyby tak byl nějakej stroj.Stál by v každém státě na náměstí v každém městě a každý člověk by měl možnost tam jednou za rok vstoupit a nechat smazat tu největší chybu,kterou udělal.Myslím,že by se změnila spousta věcí.U mě by se změnilo to,že bych po škole nešla s kamarádkou domů a neučila se s ní,ale šla bych s jedním nejmenovaným klukem,kterého mám ráda už od června,ale udělala jsem doceela velkou pitomost na to aby zpřetrhala všechny naše kontakty a vztahy,šli bysme spolu na brusle do parku,bavili bysme se o té spoustě věcí kterou máme společnou a potom bych se šla domů učit s pocitem,že je to nejvíc co mám.Ačkoli ten pocit,že je můj nikdy mít nemůžu,stejně jsem ráda a nejvíc si vážím toho,že můžu mít v hlavě apoň ten pocit,že ho znám.Že znám toho nejlepšího kluka na světě.A že ho prostě a jenom znám a můžu ho mít v hlavě..



Jo a
záleží podle mě jak na koho to sedí ;)